„Pražský analogový fotoautomat je krásnou připomínkou doby dávno minulé. Vhodíte minci, sednete si na stoličku za rudý závěs, budka na vás čtyřikrát bleskne – a po pěti minutách z ní vypadne vlhký, chemií vonicí proužek čtyř krásně kontrastních černobílých fotografií.“ (ČÁP, Fotomat, Foto, 2015, roč. 4, č. 21, s. 92. ISSN 1805-3335).
Fotoautomat včera a dnes:
Analogové fotoautomaty mají dlouholetou tradici. První z nich spatřil světlo světa v roce 1925. Jeho vynálezce, Anatol Josepho (vlastním jménem Josephewitz), postavil první prototyp tohoto fotografického přístroje na Brodway mezi 51. a 52. ulici. Kouzlu fotoautomatu, který dokáže zhotovit krásně tónované portrétní fotografie, propadli Newyorčané takřka okamžitě.
Úspěchu dosáhl Josepho hlavně tím, že postavil kabinu, kterou uzavřel ze všech stran kromě čelní strany, která však byla také zakrývací – jelikož byla opatřena závěsem.
Analogové fotoautomaty se rychle šířily i do dalších měst a jejich popularita prudce rostla. Cestu přístroje ke slávě završil v šedesátých letech Andy Warhol, který z něj udělal doslova popkulturní ikonu.
V devadesátých letech začaly být původní chemické přístroje postupně vytlačovány digitálními, které používají počítač a tiskový papír. Digitální fotografie ale nikdy nedokázala nahradit půvab černobílých proužků, a tak se původní analogové fotoautomaty pomalu vrací do evropských měst. S postupem času se mění i jejich využití, které dnes sahá daleko za hranice pasové fotografie. Kromě focení pro zábavu či pěkného suvenýru z cest, dnes s fotoautomaty pracuje i mnoho fotografů, vznikla v nich řada velmi zajímavých konceptů a nápadů a z nich nejedna výstava věnovaná právě pouze a jenom fotoautomatům.